Jdi na obsah Jdi na menu
 


Maria Curie Sklodowska

6. 7. 2009

Maria Curie-Skłodowska

Maria Curie-Skłodowska (7. listopadu 18674. července 1934), Byla významná vědkyně polského původu, která většinu života působila ve Francii. Zabývala se výzkumy v oblasti fyziky a chemie.

K jejím největším úspěchům patří:

Pod jejím osobním vedením byly též prováděny první výzkumy léčby rakoviny pomocí radioaktivity.Dvakrát byla vyznamenána Nobelovou cenou. Poprvé v roce 1903 z fyziky spolu s manželem Pierrem Curie za výzkumy radioaktivity a jejím objevitelem Henri Becquerelem, a podruhé v roce 1911 z chemie za izolaci čistého radia.

Život

V roce 1891 Skłodowska složila jako první žena v historii přijímací zkoušky na fakultu fyziky a chemie pařížské Sorbonny. Přes den studovala a po večerech doučovala a vydělávala si tak. V roce 1893 získala licenciát a začala pracovat jako laborantka v průmyslové laboratoři Lippmanových závodů. V roce 1894 poznala také svého manžela Pierra Curie, který byl v té době doktorandem v laboratoři Henri Becquerela. Po Pierrově doktorátu se v roce 1895 vzali. Roku 1897 se jim narodila dcera Irène (taktéž později nositelka Nobelovy ceny).Pierre doporučil Marii Becquerelovi, který jí nabídl doktorandské studium pod svým vedením na zdánlivě neatraktivní a pracné téma - zjistit, proč je radioaktivita některých druhů uranové rudy mnohem vyšší, než by plynulo z podílu čistého uranu v rudě.Maria, zpočátku s pomocí mladého chemika A. Debiernea, který dělal licenciát, začala obtížnou práci na dělení uranové rudy na jednotlivé chemické sloučeniny a hledala sloučeninu, která způsobovala vysokou radioaktivitu. Debiernea to brzy přestalo bavit a nahradil ho sám Pierre Curie. Výzkumy po čtyřech letech vedly nejprve k objevu polonia, jež Skłodowska pojmenovala po své vlasti, a posléze mnohem radioaktivnějšího radia. Výsledkem bylo také vyjasnění pravděpodobných příčin radioaktivity - jako efektu při rozpadu atomových jader. V roce 1903 jako první žena v historii získala titul doktora fyziky a ve stejném roce jí byla udělena Nobelova cena za fyziku.Získání Nobelovy ceny Curieovy náhle proslavilo. Sorbonna Pierrovi přiznala místo profesora a souhlasila se založením vlastní laboratoře, ve které se Maria stala vedoucí výzkumu. Ve stejné době také porodila druhou dceru Evu (1904). 19. dubna 1906 Pierra přejel nákladní koňský povoz a Maria tak ztratila životního druha i spolupracovníka. Dne 13. května téhož roku se fakultní rada rozhodla zachovat katedru vytvořenou pro Pierra Curie a svěřila ji Skłodowské, spolu s řízením laboratoře. Tak Curie-Skłodowska poněkud vyšla ze stínu. Stala se první profesorkou Sorbonny.Díky tomu, že manželé Curieovi ještě před Pierrovou smrtí odmítli dát si patentovat postup přípravy radia z rud, ochudili se o značné finanční prostředky použitelné např. pro výstavbu laboratoře - obtížné získávání peněz po velkou část jejich kariéry ztěžovalo a značně zpomalovalo výzkum.V lednu roku 1911 nebyla o jeden hlas zvolena do francouzské Akademie věd. V prosinci téhož roku však dostala svou druhou Nobelovu cenu (za chemii), díky které přesvědčila francouzskou vládu, aby vyčlenila prostředky na vytvoření nezávislého Ústavu pro radium (Institut du radium), který byl založen v roce 1914 a ve kterém se prováděly výzkumy z oblasti chemie, fyziky a lékařství. Tento ústav se stal líhní nositelů Nobelových cen – vyšli z něho ještě čtyři, mezi nimi i Mariina dcera Irène Joliot-Curie a její zeť Frédéric Joliot, kteří získali Nobelovu cenu za objevení uměle vyvolané radioaktivity.Během 1. světové války se Curie-Skłodowska stala šéfem vojenské lékařské buňky, která se zabývala organizací polních rentgenografických stanic, které vyšetřily celkem více než 3 milióny případů zranění francouzských vojáků.Maria Curie-Skłodowska zemřela 4. července 1934 v nemocnici Sallanches nedaleko Paříže na leukémii, která byla pravděpodobně způsobena radiací, se kterou pracovala.V roce 1995 byla pro své zásluhy jako první žena pochována pod kopulí pařížského Panteonu.